The Story: Stačil by Vám režný pytel?

     Tato "The Story" je už staršího data, ale nemůžu vás ochudit ani o jednu:)

    Tak vám sháním šaty na tu velkou akci. Chlapy bych už oblečené měla. S podivem má velikost je k dostání téměř všude (ach díky ti tloustnoucí populace a prozřetelný výrobče popř. dodavateli!!). Co tedy zase? navštěvuji obchody, kde pracují Evropanky s bláhovým předpokladem, že se zboží v obchodě bude max. dovážet z Turecka, když už. Jenže! Co jsem zatím měla tu čest, obsluha postaršího data. Šokovalo mne, že se každá ke mně chovala opravdu jako k váženému zákazníkovi. I když jsem jednu paní málem přivedla k infarktu poté, co jsem jí sdělila svůj opravdový věk.
No každopádně problém je asi ve vnímání vkusu či vhodnosti. Všem říkám, že jsem svědkyně (nikoli družička!) a potřebuji šaty, halenku či cokoli, co by reprezentovalo a pak se dalo nosit i do práce. Chápete, že. Tak proč mi, himlhergotdonevetrkrucajselement, nabízí pokaždé barevná, křiklavá, květinová, hrůzná trička (popř. letní šaty ve stejném duchu), které bych si vzala max. na procházku po městě nebo v pátek do práce, kdy klienty již nikdo neočekává a končí se po obědě?!!!!! Irenko, proč?!!
Nejsem nějaký módní nadšenec, ale to se teďkonc jako nosí na svatby? Nebo jsem prostě konzervativec, který svatbu považuje za společensko událost, na kterou se člověk má oháknout skoro jako do divadla popř. na recepci? Napište, ať už ze mě nejsou prodavačky rozhozené:)

p.s. když chci oblečení v barvě béžové či hnědé, proč mi cpou červenou?....